JAKÝ JE PŘÍBĚH JOGURTŮ DANONE?

Jogurty v lékárně
Když Barcelonu trápila v roce 1919 epidemie střevních chorob dětí, chodili si rodiče do lékárny pro jogurty. Do lékáren jogurty dodával zakladatel společnosti Danone Isaac Carasso, který si všiml, že jogurty pomáhají proti průjmům a jsou hlavně dobrou prevencí proti nim. Carasso tehdy vycházel z výzkumů a objevů nositele Nobelovy ceny, známého ruského lékaře a badatele, ředitele Pasteurova institutu v Paříži, prof. Ilji Mečnikova. Ten jako první vyslovil hypotézu, že dlouhověkost bulharských pastevců je dána specifickým způsobem jejich stravování. Pastevci každodenně konzumovali velké množství kysaného mléka a jogurtu. Profesor Mečnikov identifikoval dva kmeny bakterií obsažených v kysaném mléku, kterým přisoudil onen pozitivní vliv na dlouhověkost. Tyto kmeny byly později pojmenovány jako Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus. Do dnešních dní jsou tyto dvě živé kultury, žijící v symbióze, součástí každého jogurtu.

Výroba jogurtů dříve a dnes
Epidemie střevních chorob dětí tedy byla na počátku průmyslové výroby jogurtů. Dnešní výroba jogurtu se v zásadě vůbec neliší od té z roku 1919. Principem stále zůstává fermentace mléka přesně definovanými mikroorganismy. Prodej jogurtů se ale přesunul z lékáren do běžných obchodů a změnilo se i vědecké zázemí a kvalita technologických zařízení i procesů.

Dnešní technologické procesy, spočívající v přidávání hluboce zmražených kultur do velkých výrobních tanků, minimalizují možnost přenosu kontaminace spojené s procesem přidávání jogurtové kultury. Dřívější postupy zahrnovaly fermentaci v malých tancích a následné přečerpávání do tanků větších. Každý manipulační krok byl spojen s vyšší možností kontaminace jogurtu.

Jogurty jako věda
Tradice úzkého vztahu k medicíně a lékařské vědě zůstala v Danone zachována dodnes. V roce 1983 bylo založeno Mezinárodní výzkumné centrum Daniela Carassa, které sídlí nedaleko Paříže. V jeho laboratořích pracují vědci, biochemici, mikrobiologové, lékaři, inženýři odpovědní za kvalitu a bezpečnost potravin z celého světa.

Cílem výzkumů střediska Daniela Carassa je vývoj potravin prospěšných pro zdraví. Vědci se zde věnují výzkumu surovin a živých kultur, zjišťují jejich prospěšnost pro zdraví člověka a možnosti využití v potravinách, hledají inovace v oblasti konzistence potravin, příchutí, nutričních hodnot, procesu výroby a skladování.



Zdejší banka obsahuje 4000 různých kmenů živých bakterií. Každý kmen bakterií má svoje specifické charakteristiky; dva kmeny patřící ke stejnému druhu budou mít s největší pravděpodobností různé účinky. Z tohoto důvodu musí být účinek každého jednotlivého kmene hodnocen vhodnými laboratorními testy a klinickými studiemi. Na počátku práce výzkumného týmu je definování všech kmenů z molekulárního hlediska. Poté jsou stanoveny jejich přesné charakteristiky a identifikovány kmeny s nejslibnějším potenciálem pro účinky na zdraví, což je proces velmi zdlouhavý a náročný. Následuje přidání vybraných bakterií do výrobku, potvrzení příslušného prospěšného účinku na zdraví a nakonec zajištění možnosti jeho výroby v průmyslovém měřítku.

Unikátní kultura v jogurtu Activia
Activia na rozdíl od ostatních jogurtů obsahuje kromě vápníku a dvou klasických jogurtových kultur (Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus) navíc také unikátní patentovanou kulturu Bifidus ActiRegularis®, jež je úspěšným výsledkem výše popsaného výzkumného procesu. Tato kultura se dokáže díky značné odolnosti vůči působení kyseliny solné, žluči a trávicích enzymů dostat ve vysokém množství dostat až do tlustého střeva.